Caudron C 714
Tento typ zde nepředstavujeme kvůli bojovým výsledkům či vysokému počtu vyrobených kusů, ale jako ukázku cest, kterými se myšlení konstruktérů v předválečné době ubíralo. |
Vznik, vývoj, vlastnosti a použití |
Stálý požadavek na zvyšování výkonů nutně vedl k potřebě vybavovat letadla stále silnějšími (a dražšími) motory. Vzrůstala pak i váha a náročnost celé konstrukce, a tak není divu, že se objevila myšlenka řešit celý problém jinak. S méně výkonným a lehkým motorem spojit aerodynamicky jednoduchý a lehký drak, nejlépe stavěný z nedeficitních surovin - tedy především ze dřeva. K této úvaze vedly předválečné zkušenosti se závodními letadly a také snaha rozptýlit případnou výrobu mezi méně zranitelné menší podniky. Touto cestou pak nešla jen Francie, ale také např. Itálie (Ambrosini SAI.207), podobné snahy byly patrné i u nás. Francie již v létě 1936 postavila prototyp Caudronu C-710, ještě s pevným podvozkem, po C-713 již s podvozkem zatahovacím, definitivní C-714 představila v roce 1938. Ten se sériově vyráběl od roku 1939 s motorem Renault 12R 03 o síle 500 k a s výzbrojí 4 kulometů ráže 7,5 mm pod křídly. Ačkoli bylo objednáno 200 kusů, byla již patrná základní slabina nové stíhačky. I když rychlost ve vodorovném letu byla dostatečná, díky slabému motoru typ hůře stoupal a zcela chyběla rezerva výkonu pro boj. Z devadesáti (či 63) postavených kusů byla část odeslána do Finska (kam jich dorazilo jen šest a představovaly spíš přítěž), částí byla vyzbrojena polská stíhací jednotka - Groupe de Chasse 1/145. Typ byl zcela neperspektivní, a tak je pozoruhodné, že Poláci, kteří se s C-714 ocitli několikrát v boji, typ hodnotili výše než Morane MS.406! |
Technický popis |
Technická data: Rozpětí: 8,95 m, Délka: 8,50 m, Vzletová hmotnost: 1 745 kg, Maximální rychlost: 484 km/h, Dostup: 9 100 m, Dolet: 890 km |