Bell P-63 Kingcobra
Vznik, vývoj, vlastnosti a použití |
V únoru 1941 zahájila firma Bell Aircraft Corporation konstrukční práce na letounu, který koncepčně vycházel z typu P-39 Airacobra téže firmy Nový projekt, zpracovaný pod vedením R. J. Woodse a H. M. Poyera. Zachoval sice zdánlivou podobu s typem P-39, ale ve skutečnosti byl zcela novou konstrukcí. 27 června byla podepsána smlouva na dodávku dvou prototypů XP-63 a v září 1942, ještě před jejich zalétáním, objednalo americké armádní letectvo sériovou výrobu. S využitím experimentálních XP-39E byl dokončen první prototyp XP-63, který poprvé vzlétl 7. prosince 1942 s motorem Allison V-1710-47 o výkonu 975 kW (1 325 k). Zalétávání prvního a druhého prototypu skončilo havárií. První z nich znamenala horké chvíle pro zalétávajícího pilota Jacka Woolamse. 28. ledna 1943 došlo u XP-63 sériového čísla 42-15911 k poruše na mechanizmu vysunování podvozku. Pilot kroužil hodiny nad letištěm, aby vylétal palivo a nouzově přistával již za tmy. Omyl v orientaci vedl k přistání nikoliv na dráhu, ale do porostu nízkých stromů. Prototyp byl zničen, ale pilot havárii přežil bez vážnějších zranění. Pro závadu na motoru se 25. května 1943 zřítil druhý prototyp, a to přibližně měsíc po vzletu třetího prototypu označovaného jako XP-63A. Tento stroj vznikl úpravou draku, určeného původně ke statickým zkouškám, do letuschopného stavu a byl poháněn motorem V-1710-93 s možností krátkodobě zvýšit výkon až na 1 103 kW (1 500 k). Jeho vybavenost se blížila vybavenosti sériového stroje a navenek se mimo jiné projevila závěsníky pod křídlem, změněným tvarem lapače vzduchu za kabinou a dvanácti (namísto šesti) trubicemi výfuků. Dodávky letounů P-63A-l Kingcobra z výrobního závodu byly zahájeny v říjnu 1943 a do prosince 1944 firma Bell vyrobila 1 825 kusů P-63A, z nichž byla naprostá většina odeslána do Sovětského svazu v rámci dodávek sjednaných na základě Zákona o půjčce a pronájmu. Americké armádní letectvo totiž letoun P-63 Kingcobra do výzbroje nepřijalo vzhledem k nevyhovujícím výkonům tohoto typu ve větších výškách. V SSSR byla Kingcobra využívána zejména pro útoky proti pozemním cílům, mimo jiné také s ohledem na způsobilost "přežít" i vážnější poškození v boji a vrátit se na letiště. Do Sovětského svazu bylo odesláno celkem 2 456 kusů P-63 v různých verzích. Bell P-63A-1 byl vyzbrojen leteckým kanónem M 4 ráže 37 mm střílejícím dutou hřídelí vrtule a dále dvěma kulomety umístěnými v přídi trupu. Tyto zbraně disponovaly ráži 12,7 mm a každá z nich měla v zásobníku 200 nábojů. Další dva kulomety stejné ráže byly umístěny v aerodynamicky tvarovaných výstupcích pod křídlem a mohly být v případě potřeby sejmuty. Pro každou zbraň bylo k dispozici až 250 nábojů, zásobník kanónu měl kapacitu 30 nábojů. Letoun mohl nést až tři pumy obvykle s hmotností do 227 kg. V průběhu výroby byly u jednotlivých sérií prováděny různé úpravy a změny. P-63A-6 mohl například nést pod křídlem pumy nebo přídavné nádrže s kapacitou 283 l. Puma nebo nádrž mohla být rovněž podvěšena pod trupem. P-63A-7 byl vybaven vrtulí Aeroproducts s menším průměrem (vrtule byly čtyřlisté), verze P-63A-9 nesla kanón M 10 ráže 37 mm se zásobou 58 nábojů. Zvyšovala se také hmotnost pancéřování, a to až na 113 kg u verze P-63A-10, kterou byla typová řada P-63 ukončena. Označení P-63B bylo vyhraženo pro stroje s motorem Packard Merlin V-1650-5, ale k použití tohoto motoru u Kingcobry nedošlo a verze nebyla vyráběna. Zato ve velké sérii byla vyráběna varianta P-63C s motorem Allison V-1710-117, jehož maximální výkon 1 103 kW (1 500 k) mohl být krátkodobě zvýšen až na 1 324 kW (1 800 k) vstřikováním vody do válců. P-63C byl stroj s výjimkou motoru a aerodynamického kýlu pod trupem shodný s verzí P-63A-10. Většina těchto strojů, kterých bylo celkem vyrobeno 1 227 byla odeslána do SSSR a 300 kusů z 584 vyrobených P-63C-5 bylo předáno letectvu Svobodné Francie (Forces Aériennes Francaises Libres). Kingcobry létaly ve francouzském letectvu (Armée de l'Air) ještě několik let po válce. Dvě stovky letounů P-63C a stovku P-63A potkal stejný osud - byly totiž na výrobní lince upraveny na cílové letouny pro nácvik leteckých soubojů. Nenesly žádnou výzbroj, zato byly opatřeny zesíleným potahem, o který se tříštily speciální střely cvičících letounů. Zesílení potahu ovšem představovalo nejméně 676 kg nad obvyklou hmotnost stroje. Dopad střel byl snímán čidly a signalizován světelným zařízením umístěným na koncích křídla a v kabině pilota. Nový způsob výcviku stíhacích pilotů s použitím letounů RP-63A-12, C-2, resp. G-l Pinball se osvědčil právě proto, že se maximálně přiblížil skutečným bojovým podmínkám. Výroba Pinballů byla ukončena v roce 1946 dvěstěkusovou sérií RP-63C-2 s motory V-1710-117. Celkem bylo postaveno 335 kusů RP-63, které byly od roku 1948 označovány jako QF-63. Vývoj Kingcobry pokračoval i v roce 1944 navzdory tomu, že americké armádní letectvo nejevilo o další využití Kingcober zájem. Jediný exemplář P-63D jenž vzlétl začátkem roku 1945, byl vybaven motorem V-1710-109 a zvětšeným rozpětím křídla. Na první pohled jej rozlišoval kapkovitý kryt kabiny, který se odsunoval vzad. Verze P-63E byla v podstatě shodná s P-63D, pouze kryt kabiny měl dřívější podobu a vstupovalo se do ní tak jako dříve bočními dvířky zpravidla z pravé strany. Z původní velkorysé objednávky téměř tří tisíc strojů bylo vyrobeno jen 13 kusů P-63E. Na konci války byl ještě postaven jeden exemplář P-63F s motorem V-1710-135 s výkonem 1 048 kW (1 425 k), s překonstruovanou SOP a s aerodynamickým kýlem pod zadní částí trupu. Celkem bylo firmou Bell Aircraft Corporation postaveno 3 362 kusů Kingcober všech verzí. |
Technický popis |
Výrobce: Bell Aircraft Corporation, Buffalo, New York, USA Typ: jednomístný stíhací letoun Motorová jednotka: kapalinou chlazený řadový dvanáctiválcový motor do V, typ Alison V-1710. P-63A: V-1710-93 o výkonu 1 103 kW (1 500 k), P-63C: V-1710-117 o výkonu 1 324 kW (1 800 k) Výzbroj: 1 kanón Oldsmobile M 4 ráže 37 mm a čtyři kulomety Colt-Brovning M 2 ráže 12,7 mm v trupu. Maximálně 3x 227 kg pumy. Technická data: Rozpětí: 11,68 m, Délka: 9,96 m, Výška: 3,84 m (SOP), Nosná plocha: 23,04 m2, Hmotnost prázdného letounu: 2 892 kg, Vzletová hmotnost: 4 763 kg, Maximální rychlost: 660 km/h, Dostup: 13 106 m, Dolet: 4 143 km s příd. nádr. |