Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bristol Blenheim

10. 8. 2008

Britské letectvo RAF bylo na sklonku třicátých let pyšné na své rychlé dvoumotorové bombardéry Bristol Blenheim, které Ministerstvo letectví úměrně se vzrůstajícím mezinárodním napětím objednávalo ve stále větších počtech. Pomalu se zapomínalo, že tak moderní bombardér doslova vnutil letectvu své země lord Rothermere, majitel listu Daily Mail. Nesnášel konzervativní myšlení "dvouplošných" náčelníků RAF a tak za své peníze objednal u Bristolu vyvoj rychlého dopravního letounu.

Vznik, vývoj, vlastnosti a použití

Ten se objevil v roce 1935 jako Bristol 142, pokřtěný "Britain First", a svou rychlostí 491km/h skutečně nadchl. I Ministerstvo letectví ledasco pochopilo a objednalo první sérii vojenské verze Bristol 142M pojmenované Blenheim I. Pak následovaly Blenheimy IV s prodlouženou přídí. RAF mělo Blenheimů mnoho a na počátku války je horlivě nasazovalo.

Stroj bez pasívní ochrany, vyzbrojený jen jedním pevným a jedním pohyblivým dvojkulometem a rychlostí sníženou vojenskými instalacemi na necelých 430 km/h, přestával rychle vyhovovat tak potřebným bombardovacím útokům za dne. Přesto se musel znovu a znovu nasazovat prostě proto, že jiné typy dlouho nebyly k dispozici.

Až teprve na podzim 1942 jej stáhli z operací v Evropě, avšak na dalších válčištích se držel až do vyčerpání stavů. Budiž řečeno ke cti Blenheimů, že jeho koncepce posloužila jako základ vývoje výkonných torpédových Beaufortů a těžkých stihacích Beaufighterů.

Modernizací Blenheimu podle prvních bojových zkušeností se firma Bristol zabývala již od ledna 1940. Navrhla projekt 160 v provedení stíhacího nebo bitevního stroje se čtyřmi pevnými kulomety v přídi, každý s 1000 nábojů. Letecký štáb odpověděl specifikací B.6/40, která však mluvila spíše o střemhlavém bombardovacím typu nebo o letounu pro nálety v nevelké výšce. Konečné rozhodnutí znělo na objednávku dvou prototypů. AD657 a AD661, přestavujících obě pojetí.

Vývoj měla vykonat firma Rootes, která stavěla Blenheimy IV v licenci, ale Bristol si vynutil vlastní kancelář u Rootese a stavbu prototypů doma ve Filtonu. AD657 byl prototyp bitevního typu 140 Bisley a vzlétl poprvé ve Filtonu 24.Února 1941. Nesl na levé straně neprosklené přídě čtyři pevné Browningy. Na hřbetě byla dvoukulometná věž Bristol B.X nové koncepce, s rychlým otáčením o plných 360 stupňů.

Stroj byl jen dvoumístný. Motory Bristol Mercury 30 o 700 kW (950 k), původně ještě Mercury XVI o stejném výkonu. Podvozkové nohy byly zbaveny velkých krytů a jejich šachty v gondolách se uzavíraly dvířky. Vyskytla se ještě řada dalších drobných úprav např. v kyslíkové soupravě apod.

Mezitím se ukázalo, že RAF bude spíše potřebovat náhradu za Blenheimy IV, lépe chráněnou a přizpůsobenou reálné situaci. Proto se druhý prototyp AD661 upravoval na nový Blenheim V (označení Bisley zůstalo vlastně jen u prvního) s podivnou nesymetrickou přídí, sešikmenou nápadně dolů, aby se zdokonalil výhled pilota. Levá polovina byla prosklená, pravá, v níž seděl třetí člen osádky - bombometčík, měla v přídi jen malé okénko před pumovým zaměřovačem. Vystupovala z ní krátká "vana" sloužící jednak pro nohy bombometčíka, jednak pro uchycení dvojkulometu Browning 7,7 mm, střílejícího dozadu a obsluhovaného rovněž bombometčíkem. Příďová část dostala pancéřovou ochranu o hmotnosti cca 30 kg (nic moc!), připevněnou zevně na bocích.

Motory byly Mercury 25 nebo později 30. Firma Rootes dostala zakázku na 942 kusy a první z nich byly přiděleny 18. squadroně ve West Raynhamu v létě. Část produkce dodávala cvičné stroje s dvojím řízením, přidělované v nevelkém počtu operačních výcvikovým jednotkám Fighter Commandu. Bojové Blenheimy V přicházely v tropické verzi VD s motory vybavenými protipískovými filtry a s výkonnějším rádiem. V roce 1942 již RAF nepočítalo s Blenheimy V pro evropské válčiště a jak bylo zvykem, přesunulo 18. squadronu do severní Afriky.

Dolétla tam v listopadu a podnikala nálety na Bizertu a Sfax. Dne 4. prosince bylo vysláno deset letounů bez stíhacího doprovodu bombardovat německé letiště Chouiqui. To uskutečnily avšak při zpátečním letu je napadlo 50 až 60 německých stíhaček a všechny Blenheimy V sestřelily. Jen jediný člen ze všech osádek přežil a podal o tom svědectví. Velitel akce W/C H. G. Malcolm byl posmrtně vyznamenán Viktoriiným křížem za statečnost a velitelskou svědomitost, s níž se do poslední chvíle snažil dovést svěřenou jednotku domů. Tak skončila krátká činnost Blenheimů V v Africe.

Podle vžité tradice šly stroje dále na východ a tak poté působily v Malajsku, kde nebyla japonská převaha ve vzduchu nějaký čas tak výrazná a kde jejich celokovové konstrukce vyhovovala lépe než dřevo Mosquit. Několik strojů se podařilo prodat Turecku, Portugalsko požádalo rovněž o koupi Blenheimů V, když několik předtím při přeletu z Británie muselo přistát na neutrálním portugalském území Maroka.

Technický popis

Výrobce: Blythe Bridge, Staffordshire. Celkem postaveno 940 sériových Blenheimů V z toho několik cvičných VC. Sériová čísla od AD861 do EH517.

Typ: dvoumotorový dvoumístný až třímístný bombardovací, stíhací resp. noční stíhací letoun.

Motorová jednotka: Mk.I: dva hvězdicové devítiválcové, vzduchem chlazené motory Bristol Mercury VIII s maximálním výkonem 618 kW (840 k) ve výšce 4267 m, Mk.IV: dva motory Bristol Mercury XV se vzletovým výkonem 666 kW (905 k).

Výzbroj: Mk.I: jeden kulomet Vickers K ráže 7,7 mm pevně uložený zpravidla v levé vnitřní polovině křídla se zásobou 400 nábojů, jeden kulomet Lewis ráže 7,7 mm ve hřbetní vysouvací věži Bristol B1 Mk.I nebo Mk.II se sedmi zásobníky, až 454 kg pum v pumovnici, Mk.IV: jeden kulomet Browning Mk.II ráže 7,7 mm pevně uložený v levé vnější polovině křídla se zásobou 400 nábojů, jeden pohyblivý kulomet Lewis nebo Vickers, resp. dva kulomety Browning Mk.II ráže 7,7 mm ve hřbetní střelecké věži, jeden vzad zaměřený pevný kulomet Browning Mk.II ráže 7,7 mm, resp. dva pohyblivé vzad zaměřené kulomety Browning Mk.II ráže 7,7 mm v dálkově ovládané věžičce Frazer-Nash FN54 pod přídí, až 454 kg pum v pumovnici.

Technická data Bristol Blenheim Mk.I: Rozpětí: 17,17 m, Délka: 12,12 m, Výška: 3,89 m, Nosná plocha: 43,57 m2, Hmotnost prázdného letounu: 5 947 kg, Vzletová hmotnost: 5 947 kg, Maximální rychlost: 426 km/h, Dostup: 7 772 m, Dolet: 2 480 km

Technická data Bristol Blenheim Mk.IV: Rozpětí: 17,17 m, Délka: 13,03 m, Výška: 3,89 m, Nosná plocha: 43,57 m2, Hmotnost prázdného letounu: 4 445 kg, Vzletová hmotnost: 7 120 kg, Maximální rychlost: 428 km/h, Dostup: 6 706 m, Dolet: 2 344 km

Technická data Bristol Blenheim Mk.V: Rozpětí: 17,17 m, Délka: 13,40 m, Výška: 3,90 m, Nosná plocha: 43,57 m2, Hmotnost prázdného letounu: 5 000 kg, Vzletová hmotnost: 7 720 kg, Maximální rychlost: 418 km/h, Dostup: 9 500 m, Dolet: 2 575 km